#bestpractice

Většina podnikatelů, především freelancerů, se dříve nebo později odhodlá napsat vlastní e-book, ve kterém propaguje téma svého podnikání a nabízí neotřelá řešení v oblasti své komerční činnosti. Případně řada podnikatelů píše kreativní texty pro svůj blog. A přesně to jsou ukázky výstupů chráněných podle autorského zákona. Dalšími typickými příklady autorských děl jsou softwary, databáze, design a další.

Pokud chcete autorská díla využívat pro svoji další potřebu, je potřeba hlídat licenční podmínky, pod kterými jsou poskytována. Minimem korektního přístupu v tomto ohledu je citovat zdroj původních informací, které dále přebíráme. Chcete-li však poskytovat svá autorská díla úplně volně, zkuste se seznámit s podmínkami Open Access přístupu a s například Creative Commons veřejnou licencí. Jistě najdete vámi preferovaný rozsah ochrany díla, které zveřejňujete. A nezapomeňte – u autorských děl se nikdy nebavíme o možnosti převodu autorského práva. Ta jsou totiž podle zákona nepřevoditelná. Obchodovat lze v souvislosti s autorským dílem pouze s výkonem majetkových práv. A ta můžete obchodně využívat maximálně 70 let po smrti autora. Tedy mohou být i předmětem dědictví.

Technická řešení a vynálezy, kterých dosáhnete vlastní činností pak můžete ochránit například ve formě patentu, nebo užitného vzoru. Největší překážkou pro zajištění této ochrany je novost technického řešení. Několikrát jsme se již za svoji praxi setkali se situací, kdy nás klient požádal o představení možností ochrany jeho vynálezu. Avšak, když nám sdělil, že daný vynález již veřejně publikoval na konferenci, nemohli jsme mu nabídnout žádnou silnou právní ochranu jeho vynálezu. Je tedy nezbytné na tento fakt myslet již při samém počátku a uchovat potřebné informace v utajení do doby prvních kroků vedoucích k právní ochraně.

K plánování ochrany duševního vlastnictví vám může být nápomocný i pravidelný IPR Scan a nastavení kvalitních procesů pro nakládání s duševním vlastnictvím ve společnosti. Každopádně i v případě plánování a přípravy projektů je problematika duševního vlastnictví velkým tématem a klíčovou otázkou zvýšení pozitivního dopadu realizovaného projektu. Se všemi těmito oblastmi vám v MANGROW rádi poradíme.

Již při založení společnosti, zahájení projektu, vytvoření obchodního názvu pro komerčně využívané řešení budete potřebovat učinit první kroky, kterými ochráníte příslušné označení či logo. Základním nástrojem je právní ochrana v podobě ochranné známky. Tato ochrana je poměrně snadno získatelná, ať už na české, nebo evropské úrovni. Databáze ochranných známek je přístupná veřejně, například přes stránky Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV). Každý, kdo vymýšlí název či logo pro svůj projekt/podnikání tak může tuto databázi využít i k ověření možné existence plánovaného označení a již existujících omezení jejich užití.

Většina firem a projektů se v dnešní době prezentuje na internetu a na sociálních sítích. A právě i toto je fakt, který může ovlivnit název vašeho projektu či firmy. Proto vedle průzkumu databáze ochranných známek, doporučujeme udělat průzkum volných internetových domén a označení na sociálních sítích. A na základě plánovaného regionálního působení doporučujeme zakoupit vícero internetových domén, které by mohly být v budoucnu zaměnitelné. Předejdete tak možným následným doménovým sporům a sporům o označení. Pokud se vám však již v počátcích podaří vytvořit silné a snadno odlišitelné označení, máte větší šanci na vytvoření silného brandu a zvýšíte efektivitu vlastního marketingu a PR.

Podstatou každého úspěšného podnikatelského projektu je jeho inovativnost, hledání konkurenčních výhod a úspěšné navazování obchodních vztahů. Během těchto činností naprosto přirozeně každý z nás tlumočí svým kolegům a obchodním partnerům nové myšlenky, způsoby řešení různých situací, popisy nových vynálezů a technických řešení, které mají komerční potenciál. Jinými slovy vlastní obchodní tajemství (know-how). Nejjednodušším způsobem, jak ho ochránit, je určení jeho rozsahu a označení za duševní vlastnictví. Při následném obchodním jednání je pak nezbytné na tuto skutečnost upozornit a ideálně s každou zúčastněnou osobou sepsat smlouvu o mlčenlivosti (tzv. NDA). Zajímavou doplňkovou ochranou obchodního tajemství vzhledem k zaměstnancům společnosti je také stanovení konkurenční doložky v pracovní smlouvě. Tyto základní dokumenty by měly ochránit vaši největší konkurenční výhodu na trhu.

S těmito pár základními kroky můžete začít aktivně budovat své bohatství a zvyšovat svoji konkurenceschopnost na trhu. V MANGROW vám s nimi rádi pomůžeme.

Forma spolupráce je v zásadě jednoduchá a existují jen dvě její základní verze. První z nich je smluvní výzkum a druhou výzkum ve spolupráci. Doplnit můžeme i dnes čím dál častější formu spolupráce, a to pronájem moderní infrastruktury pro výzkum a vývoj.

Abyste mohli najít nejlepší formu spolupráce i pro svůj projekt, podívejte se na na několik rad, které jsme pro vás připravili.

Smluvní výzkum

Forma smluvního výzkumu (někdy též označovaná jako výzkum na zakázku nebo výzkum jménem podniku) je běžnou smluvní spoluprací mezi výzkumnou institucí a firmou. Ve většině případů výzkumná instituce provádí výzkum na objednávku podniku. Ale běžné jsou i případy, kdy naopak firma dodává své služby výzkumné organizaci. Nenechte se v tomto případě zmást názvem. Smluvní výzkum může zahrnovat také běžné činnosti vývoje a inovací. Poskytovat nebo získat tak můžete celé portfolio činností spojených s vytvářením a vylepšováním produktů a služeb.

Pokud jste zástupcem firemního sektoru, významným přínosem pro vás bude získání přístupu k aktuálním znalostem a infrastruktuře výzkumných organizací a možnost získat unikátní produkt nebo službu pro své podnikání. Zvyšujete tím svou konkurenceschopnost na trhu.

Zároveň budujete kvalitní PR. Exkluzivní jsou zejména spolupráce s veřejnými výzkumnými institucemi, jež mají zákonem omezený objem takovýchto hospodářských činností.

Pokud si smluvně neošetříte duševní vlastnictví odlišným způsobem, automaticky vám náleží (vyjma autorských práv, která jsou nepřevoditelná) práva k nakládání s výsledkem spolupráce. Pokud jste malým či středním podnikem, můžete i na tyto činnosti dokonce získat dotaci. S jejím zajištěním a rovněž s právním dojednáním smluvního výzkumu vám v MANGROW rádi poradíme a poskytneme vám plný servis, i co se propagace projektu týče.

Společný výzkum

Společný výzkum výzkumné organizace a podniku představuje druhou formu spolupráce těchto subjektů v oblasti výzkumu a vývoje. Realizuje se na základě smlouvy o spolupráci mezi jednotlivými stranami, kdežto smlouva o dílo je běžně využívána pro smluvní výzkum.

Výraznou změnou v porovnání s prvním typem spolupráce je možnost (právníci by řekli i nutnost) společného plánování výzkumu, vývoje či inovací mezi smluvními stranami, čemuž odpovídá společné sdílení rizik spojených s realizací projektu a především rozdělení práv ke vzniklému duševnímu vlastnictví.

Společný výzkum můžete realizovat financováním z vlastních prostředků, nebo se můžete pokusit získat na tyto aktivity dotaci. Zde je portfolio vhodných programů pro tento účel mnohem větší. V MANGROW vám umíme připravit výběr programů nejvhodnějších právě pro váš záměr. Také vám pomůžeme se získáním finanční podpory a nastavením podmínek spolupráce. Pokud byste chtěli výzkum a vývoj hradit z vlastních prostředků, pamatujte, že náklady na výzkum a vývoj vám mohou snížit výslednou daň z příjmu.

Alfou a omegou spolupráce výzkumného a aplikačního sektoru je řešení otázky duševního vlastnictví, které se budeme věnovat v dalších příspěvcích. Každá instituce by si měla pravidelně zpracovávat audit svého duševního vlastnictví (tzv. IPR Scan), měla by ho náležitě evidovat a především právně chránit. Tyto kroky vám pomohou ke snazší obchodovatelnosti a efektivnějšímu zpeněžení vašich podnikových aktiv.

V MANGROW jsme nebyli donuceni vnějšími okolnostmi začít spolupracovat na dálku. Naopak jsme si tuto formu práce vybrali sami a dobrovolně, jako efektivní cestu k rozšíření portfolia obchodních partnerů a pro snazší networking s našimi kolegy a dalšími odbornými skupinami.

Základním předpokladem je dostatečné technické vybavení všech spolupracujících stran, a také povaha činností, kterou chceme vzdáleně vykonávat. A pak je už jedno, jestli jste od svého obchodního partnera či kolegy vzdáleni jen o jednu židli, nebo o tisíce kilometrů.

Řízení týmu, projektů a uzavíraní obchodů na dálku můžeme považovat za vysokou školu managementu. Kvalita takové spolupráce je ovlivněna několika zvyklostmi. Tipy na ty nejvýznamnější najdete níže:

1. Sjednoťte si se svým týmem a obchodními partnery způsob práce

Nastavte si se svými spolupracovníky a klienty technické nástroje, které budete využívat pro spolupráci. A stanovte procesy jakými vaše spolupráce bude probíhat. Počet nástrojů se snažte minimalizovat, ať se nestanete jejich obětí a pokuste se nevyužívat redundantní informační kanály.

2. Plánujte si prostor na meetingy i na nerušený čas pro práci

Důsledně si naplánujte čas, kdy budete nerušeně plnit své úkoly a čas, ve kterém budete komunikovat s klienty a svými kolegy. Dejte tak svému pracovnímu týdnu řád. Vyhnete se tak nikdy nekončícím meetingům a budete pracovat s mnohem větší efektivitou a s klidem.

3. Komunikujte transparentně a otevřeně

Sdělujte potřebné množství informací směrem ke svým klientům i kolegům. Stejné pravidlo by měli dodržovat i oni směrem k vám. Předejdete tak riziku vytváření domněnek a pocitů a všichni v danou chvíli budete moct dělat to, co od vás druzí očekávají. Jste-li zvyklí pořádat týmové schůzky, důsledně si naplánujte jejich obsah.

4. Striktně dodržujte a prosazujte svojí firemní kulturu

Přistupujte k sobě vzájemně co nejvíce korektně a aktivně podporujte svoji firemní kulturu. Konejte s ní v souladu a přesvědčte své zaměstnance, že se nejedná jen o pár strategických bodů na papíře, ale o vás životní postoj. Zaveďte pravidla otevřené komunikace a diskrétnosti. Co si se svým týmem sdělíte na poradách, to tam také zanechte a dále získané informace neprobírejte po kuchyňkách a s dalšími nezasvěcenými kolegy, nebo klienty.

5. Vzájemně si důvěřujte

Důvěřujte svým zaměstnancům. I když jsou zrovna na pláži v tropickém ráji, tak mohou svoji práci odvádět v plném rozsahu a kvalitě. Vyhněte se mikromanagementu a zbavte se představy, že pokud nemáte své zaměstnance plně pod dohledem, tak svoji práci šidí. Umožněte i svým zaměstnancům, aby mohli důvěřovat oni vám. Buďte konzistentní ve svých vyjádřeních, otevřeně stanovujte cíle a kontrolní milníky a vzájemně si poskytujte zpětnou vazbu.

6. Nepřeceňujte obtížnost a specifika remote spolupráce

Komunikace přes on-line nástroje je jistě pro mnohé neobvyklá. Zvláště když musíte v rámci video konference uzavírat obchodní dohody. Ale nejlepším způsobem jak tento diskomfort překonat, je, přistupovat k němu jako k běžnému jednán s obchodním partnerem a běžnému řízení svého týmu a projektů. Buďte autentičtí a užívejte si svoji roli manažera jako byste ji vykonávali běžným způsobem. Uvidíte, že se vám spolupráce na dálku po čase zalíbí a stane se přirozenou součástí vaší práce.

§ 6 Novely byl doplněn o odstavec 4, který uvádí: „Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.“ Jaký reálný dopad má však toto doplnění na příjemce dotace?

Dopad zákona a jeho novely se liší podle typu zadavatele. Největší část soukromých podnikatelských subjektů se v roli zadavatele setká s těmito pravidly pouze v případě, že bude spadat do kategorie dotovaného zadavatele. Tedy v případě, že intenzita podpory z veřejných prostředků bude vyšší než 50 %, nebo výše podpory na zakázku hrazenou z veřejných prostředků překročí 200 mil. Kč.

Do 1.1.2021 bylo při zadávání veřejných zakázek nutné dodržet základní principy 3E - tedy hospodárnosti, účelnosti a efektivity se zohledněním zásad transparentnosti a přiměřenosti. Nově jsou však od roku 2021 přidány další tři zásady zadávání veřejných zakázek, a to konkrétně zásada sociální a environmentální odpovědnosti a zásada inovativnosti. Tyto zásady je potřeba aplikovat na veškeré veřejné zakázky bez ohledu na jejich rozsah - tedy i na zakázky malého rozsahu.

Takto definované a na první pohled složité zásady mají dopad na celý proces zadávání veřejných zakázek. Snaží se přímo reagovat na problematiku zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce, zvyšování jejich kvalifikace, podporu důstojných pracovních podmínek, zvyšovat přínos pro místní ekonomiku, podporovat ekologicky šetrná řešení a inovace.

Novela zákona tak v podstatě jen ustanovila pravidla, která umožní zadavatelům chovat se odpovědně a eticky. Vzhledem k tomu, že právě tento krok byl jednou z priorit v České republice, je možné najít řadu vhodných informačních zdrojů s návodnými postupy a příklady dobré praxe. Ze zkušenosti můžeme doporučit především stránky MPSV, projektu Sociálně odpovědné veřejné zadávání.

Nepodceňte při realizaci veřejné zakázky odůvodnění svého postupu. I když zákon přímo nestanovuje formu tohoto odůvodnění, všem klientům MANGROW doporučujeme jeho písemnou formu. Každý z případných auditorů bude chtít po vás tento krok doložit. Dále našim klientům také doporučujeme zavedení interních předpisů, které budou stanovovat hodnotu zakázky malého rozsahu, do které nebudou přidané zásady po 1.1.2021 analyzovány. Typicky jde o zakázky do 50 tis. Kč. Důvodem k tomuto kroku je fakt, že zákon vyžaduje po zadavateli zohlednění všech nově definovaných zásad v kontextu původních zásad. Tedy zásad 3E. Posouzení takto malých zakázek by pak mohlo být pro zadavatele kontraproduktivní a neekonomické.

S novými zásadami pro veřejné zakázky se mohou potkat také podnikatelské subjekty v roli dodavatele produktu, služby, nebo stavebních prací. Pokud budete ve svém podnikání postupovat odpovědně, můžete se tak i nepřímo zvýhodnit při výběru dodavatele. Stanete se tak více konkurenceschopnými a schopnými uplatnit se jako dodavatel významných veřejných zakázek. Toto je jeden z konkrétních příkladů, kdy se odpovědnost v podnikání může vyplatit.

Postupů, jak si vybrat vhodného projektového manažera je jistě celá řada. Ale několik základních kroků je nezbytných pro výběr takového projektového manažera, který bude vyhovovat přesně našim požadavkům. Protože není projektový manažer, jako manažer.

Na základě zkušeností členů MANGROW z mnoha firem a veřejných institucích je vhodné si v první řadě definovat reálnou pracovní náplň nové posily týmu, zdroje financování, které chceme využít a délku plánované spolupráce.

Už tento krok prakticky definuje úroveň zkušeností a dovedností, kterými by měla daná osoba vládnout. Tedy zda vašim potřebám bude vyhovovat administrátor projektu, nebo profesionální projektový konzultant. A také tyto požadavky předurčí formu vhodné spolupráce. Tedy zda vám bude vyhovovat stálý zaměstnanec, který bude dokonale znát vaši organizaci. Nebo zda dáte přednost osobě v rámci dočasné/periodické externí spolupráce, která bude sezónní. Taková osoba vám může přinést zkušenosti i z jiných firem a institucí a může obohatit vaši praxi.

Když vybíráme spolupracovníky v MANGROW vždy navíc dbáme na to, aby všichni měli zkušenosti z různých typů subjektů - z veřejných institucí i ze soukromých firem různých velikostí. Dále dbáme na jejich pozitivní vztah k poskytovatelům dotací a úředním/kontrolním orgánům, které dokáží vnímat jako partnery v řešení projektů. A protože se orientujeme především na projekty výzkumu, vývoje a inovací, vyžaduje přímou pracovní zkušenost s výzkumnými organizacemi - nejlépe na pozici výzkumného pracovníka. Spíše než tvrdé znalosti oboru dotačního managementu, zjišťujeme potenciál uchazečů pro danou práci a jejich vnitřní motivaci, která je požene kupředu.

Projektové manažery nepovažujeme pouze za administrátory dotačních projektů. Bereme je jako nenahraditelné odborníky ve svém oboru, kteří vám pomáhají rozvíjet vlastní aktivity. S tímto je také seznamujeme na pohovorech. Tak, aby se každá ze stran náboru mohla rozhodnout, zda jí uvedený rámec spolupráce vyhovuje. Proto dáváme příležitost i skupinám znevýhodněným na trhu práce a chováme se plně odpovědně.

Dnes je už hračka oslovit budoucího vhodného dotačního poradce/projektového manažera. Manažerské dovednosti si lze totiž osvojovat i v běžném životě. Ale je nesmírně složité najít zkušeného pracovníka, který by již měl veškeré potřebné znalosti, dovednosti a zkušenosti.

Na trhu je celá řada dotačních programů a vyznat se v jejich konkrétních podmínkách může představovat opravdové umění. A mnohdy také práci na pořádnou část úvazku. Jednou možností, jak si vybrat vhodný dotační titul k vašemu záměru, je procházet weby poskytovatelů a pečivě studovat veškeré podmínky.

Pokud ale na takovou aktivitu nemáte čas a obáváte se opomenutí nějaké podstatné podmínky pro čerpání dotace, obraťte se na zkušeného konzultanta. Ten vás dokáže provést procesem podání žádosti o dotaci i samotným procesem řešení dotačního projektu. A navíc by měl být schopen vybrat vhodný dotační titul, který bude odpovídat vašim představám.

V MANGROW si necháváme záležet, aby vybraný dotační titul odpovídal i dalším požadavkům budoucího příjemce dotace. Významně zohledňujeme náročnost administrace projektu ve fázi monitoringu, závaznost indikátorů pro účastníka projektu, ekonomický dopad a pečlivě vážíme rizika spojená s řešením a udržitelností projektu. Již při výběru programu a domluvy finální podoby projektu tak minimalizujeme rizika, která by mohla nastat při řešení projektu a způsobit vám škody.

Než tedy v MANGROW podepíšeme se zákazníkem dohodu o spolupráci, oboustranně si tak odsouhlasíme veškeré závazné podmínky a možná rizika, která mohou v případě získání dotace nastat. Podmínky řešení projektů se snažíme předávat našim zákazníkům v co nejsrozumitelnější podobě. Aby měli možnost se opravdu rozhodnout dle svých preferencí.

Pro určení tohoto procenta je nutné si nejdříve ujasnit pojmy. Jako vhodný podklad využíváme v MANGROW především Frascati manuál (část v češtině od TAČR). V něm jsou definice uvedeny následovně:

• „Aplikovaný výzkum je původní zkoumání prováděné s cílem získání nových poznatků. Je však primárně zaměřen na konkrétní praktický záměr nebo cíl.“

• „Experimentální vývoj je systematická práce, čerpající z poznatků z výzkumu a z praktických zkušeností a produkující další poznatky, a která je zaměřena na vytváření nových produktů nebo postupů, nebo na zlepšení stávajících produktů nebo postupů.“

Tedy v obou případech se jedná o na sebe navazující etapy vývoje nového produktu nebo služby. Problém však nastane, když tyto definice máte posoudit v kontextu svého projektu/výzkumného záměru. Hranice mezi etapami je ve většině případů velmi nejasná. Abychom dokázali tuto hranici určit, v MANGROW vycházíme z kvalifikovaného posouzení připravenosti vašeho výsledku pro využití v praxi a využitelnosti výsledku pro různé segmenty trhu. Čím rychleji můžete dosáhnout přímo komerčně využitého výsledku a čím více máte specifikovanou skupinu koncových uživatelů, tím více je váš projekt zaměřen na experimentální vývoj a naopak.

Každý projekt je nutné posuzovat individuálně a objektivní optikou. Proto je nezbytné důvěrně znát náplň projektu, rozumět jí a pokusit se najít argumenty pro vámi stanovený poměr.

Zkušený projektový manažer vám však s tímto dokáže poradit. Nejenže má zkušenosti, ale je si i vědom toho, že určení procenta kategorií výzkumu a vývoje se odráží v dalších hodnotících kritériích. Typicky v posouzení základní charakteristik výzkumu. Je nezbytné, aby váš projekt obsahoval:

• prvek novosti,

• byl tvůrčí,

• prvek nejistoty,

• výzkumná činnost byla systematická a

• zvolené postupy výzkumu a vývoje byly reprodukovatelné dalšími osobami.

Nelze tak předem určit jaké procento je správně. Tento poměr se může velmi lišit projekt od projektu i obor od oboru. Proto se v MANGROW snažíme vždy najít racionální argumenty pro podporu stanoveného procentuálního poměru a posoudit projekt jako celek.

Kolová výzva je typická stanovením termínu konce příjmu žádostí, po kterém jsou do té doby podané projekty teprve vyhodnocovány. Každý projekt je posouzen po formální a obsahové stránce a získá určitý počet bodů. Následně se sestaví pořadník projektů a podle pořadí v hodnocení a předem uvedené finanční alokace výzvy se určí počet podpořených projektů. Ve většině případů jsou kolové výzvy jednokolové. Tedy tento proces hodnocení je prováděn v jednom kole.

Občas se ale objevují i výzvy dvoukolové, typicky program HORIZON 2020 a jemu přidružené programy. V těchto výzvách se nejprve podává zjednodušená žádost o dotaci, která je posouzena hodnotiteli. Pokud je vyhodnocena jako vhodná pro podporu z konkrétního dotačního programu, žadatel podá žádost o podporu v plném rozsahu. Ta je opět hodnocena a teprve po tomto kole jsou vybrány podpořené projekty.

Oproti tomu v průběžné výzvě, jsou projekty vyhodnocovány okamžitě po jejich podání. Většinou je stanovena nejnižší bodová hodnota, která je pro daný program přijatelná. A všechny projekty, které tuto hodnotu překonají (případně jen splní formální podmínky programu), jsou podpořeny. Příjem projektů je ukončen po rozdělení plánované finanční alokace výzvy, případně v předem stanoveném termínu podle toho, který s termínů nastane dříve.

Žadatel by tak měl u kolové výzvy připravit co nejlepší žádost o podporu. Jeho žádost musí obstát v těžkém konkurenčním boji. Ve výzvách průběžných pak musí připravit žádost o podporu co nejrychleji, a ještě dostatečně kvalitně.